Šatník Nory Fridrichové pro rodiny samoživitelů

V záplavě negativních informací posledních týdnů a měsíců vyčnívá milá zpráva o zapojení mnoha lidí do dobročinné sbírky novinářky Nory Fridrichové s názvem ?Šatník pro rodiny samoživitelů?. Pandemie způsobená koronavirem zasáhla nečekaně do životů nás všech, ale jednou z nejcitelněji postižených skupin lidí jsou právě rodiny s dětmi, ve kterých příjem domácnosti zajišťuje jen jeden z rodičů. Úbytek či plná ztráta příjmu v důsledku propuštění z práce nebo nutné péče o děti, které se vyučují distančně doma, je často velmi devastující a tvrdě dopadá na chod celé domácnosti.

Jak samotný název sbírky napovídá, jejím cílem je materiálně pomoci dětem a jejich maminkám nebo tatínkům v obstarání věcí, na které momentálně sami nemají dostatek finančních prostředků. Stačí projít registrací žádosti na emailu info@satnik.org a dále už si každá rodina může z místa sbírky opakovaně jedenkrát týdně odnášet, co unese. Doslovně. Libovolné množství věcí.

První kolo sbírky proběhlo začátkem března v Praze. Hned se do něj zapojilo nebývalé množství dárců. Pořadatelé nashromáždili během dvou dnů přes 4 tuny oblečení, bot, hraček, drogerie a sportovního náčiní. A zájem o sbírku neopadl ani v dalších dnech. Naopak, myšlenka tohoto druhu pomoci se rychle šíří za hranice Prahy i do dalších měst.

A protože idea Šatníku oslovila i nás, provětrali jsme i my své skříně a šuplíky a při té příležitosti se zeptali Nory Fridrichové na podrobnosti fungování jejího nejnovějšího projektu.

Noro, na jak dlouhou dobu plánujete existenci Šatníku?

Když jsme sbírku spouštěli, nevěděli jsme přesně, jak to s  projektem půjde dál. Říkali jsme si, že sbírka poběží minimálně do konce dubna, a pak se uvidí, jak se věci změní po tom, co se opět otevřou obchody. Jaký bude další zájem rodičů, který je teď obrovský. Zároveň jsme ale také věděli, že potřebujeme zjistit, jak na tom budeme s penězi, protože provoz Šatníku není úplně zdarma. V Karlíně neplatíme pronájem, ale sami nejsme schopni zvládnout třídění obrovského množství věcí, které se nám sešlo. To je opravdu náročné, za první dny sbírky jsme nashromáždili přes 4 tuny oblečení, bot, kabelek, hraček, knih a dalších věcí.

Prostřednictvím Vašich sociálních sítí jsme zachytili informaci, že nyní, po měsíci provozu, jste nalezli řešení, jak si s tříděním poradit?

Hodně rodičů, kteří k nám do Šatníku chodí, nám nabízelo svou dobrovolnickou výpomoc. Napadlo nás proto spustit výzvu, že maminkám a tatínkům nabídneme takový samoživitelský startup, kdy je zaměstnáme právě při třídění darovaných věcí. Odměnou pro ně bude nákup v Rohlíku nebo Košíku dle vlastního výběru s dovozem domů, velikost nákupu podle odpracovaných hodin. A přihlásilo se víc než 70 dobrovolnic! Prvních patnáct se již zapojilo a šlape to skvěle, maminky si mákly tolik, že ve 3 odpoledne už neměly co dělat :).  A my už stavíme týmy na příští dny a týdny.

Takže to vypadá, že pojedete dál?

Ano, situace se neustále vyvíjí! Máme z toho radost a nyní už víme na 100%, že budeme v projektu pokračovat. Máme veliké plány.

Kolik lidí se na chodu sbírky v tento moment vlastně podílí?

Projekt jsme začaly společně s mými kamarádkami. Teď je nás v něm okolo dvaceti lidí.

Plánujete rozšířit sbírku i mimo Prahu?

Ano, hodně se mi teď ozývají zájemci o pořádání i z jiných měst. Samostatně již projekt běží v Plzni, dále máme zájemce třeba z Brna, Peček, Liberce, Kladna, Děčína, Pardubic a další města se stále přidávají. V některých z těchto míst již reálně existují pro sbírku prostory a dolaďují se podrobnosti spuštění.

Kdo může založit odnož Šatníku? Zástupci města nebo třeba i soukromník?

Ozývají se nám spolky, fungující dětská centra i soukromníci. Může to být kdokoliv.

Jste mezi městy nějak propojeni?

Nejsme schopni všechny sbírky organizovat z jednoho místa. Pro mě je Šatník doposud můj nejnáročnější projekt. S ostatními městy si voláme, zkoušíme a společně hledáme fungující mechaniku distribuce. Když se podíváte, kolik všeho toho tady okolo nás je … na takové množství věcí potřebujete prostory, i na přetřiďování. Je to opravdu náročné a to je zcela jistě i důvod, proč takových projektů obecně neexistuje moc. Ostatním městům poskytujeme logo Šatníku, ale jinak jim do detailů chodu sbírky nezasahujeme. Pokaždé napíši, že se zapojil někdo nový a v místě se na něj hned vrhnou dárci i příjemci. Tak je to celé nastavené. Ponecháváme sbírky běžet ve velmi autonomním režimu.

Máte stále dostatek věcí k rozdávání?

Jasně, pořád máme plno. Dokonce teď již žádáme jenom konkrétní věci, které nám chybí. Třeba kola … napíšeme, že potřebujeme kola a přijdou jenom kola. Pražáci jsou úplně super! To je vlastně to, co nás organizátory na projektu baví nejvíc, jak to celé funguje.

Zdá se nám správně, jak projekt sledujeme, že se sám i dále rozvíjí?

Ano, určitě. Třeba v minulých týdnech nám Nakladatelství Labyrint a pan Joachim Dvořák přinesli pro děti sto kusů jeho Raket (pozn. redakce, jedná se o Hravou knihu pro děti, která obsahuje luštění, kvízy, dokreslovačky). Základní škola v Milovicích zase přivezla třicet velikonočních balíčků pro děti a Kuskus decor daroval plyšová zvířátka ? polštářky. Na naši prvotní aktivitu se nabalují další donátoři a projekt se stává pestřejším.

Co musí rodič samoživitel udělat, aby se stal součástí projektu?

Je potřeba zaslat registraci na email info@satnik.org. Vyžádáme si dokumenty, které ověří, že maminka nebo tatínek jsou opravdu samoživitelé a registrace už je dále trvalá. Rodiče i s dětmi si pak pro věci mohou přicházet opakovaně, třeba každý týden, už není potřeba nic dalšího.

Jaké dokumenty jsou potřeba?

Rozsudek o svěření do péče a nájemní smlouva, ze které je patrné, kdo bydlí v bytě.

Kolik je v projektu zaregistrovaných rodin?

Teď je jich kolem tři sta. Někdy dlouho trvá proces ověření, dotazuji se, pokud mi něco není v dokumentech jasné. Hodně zájemců jsme také vyřadili. Nyní očekávám větší nápor, až se otevřou okresy, protože přijedou maminky ze Středních Čech. A na to se už moc těšíme, až se přijdou obléknout!

Co Vám ve sbírce nejvíce chybí?

Trvale nám mizí kola, ty jsou vždycky pryč hned, dále sportovní věci a mizí i teenage oblečení. Po tom je největší poptávka. Menších dětských svršků se každý zbavuje, děti rychle rostou a nenosí ho dlouho. Ale teenager věci oblékáte několik let, než z nich vyrostete, a už je to i dražší druh oblečení. Naopak máme hodně dámské konfekce, holky vytřídily skříně :).

Lze do sbírky přispět i finančně, pokud by se někdo rád zapojil, ale nevyskytuje se v blízkosti žádného Šatníku fyzicky?

S velkou pravděpodobností budeme sbírku přímo na Šatník zakládat, máme to v plánu. Nějaké peníze na start už máme fyzicky na účtu připravené, ale ještě potřebujeme sbírku oznámit.

Noro, moc děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se daří růst všem Vašim projektům, nejen Šatníku.

A pokud Vás, čtenáře, projekt také zaujal, sledujte jeho webové stránky a sociální sítě, kde se dozvíte podrobnosti o otevírací době, novinkách v projektu a také informace o tom, čeho je ve sbírkách momentálně nedostatek.