Mezinárodní den podpory nemocných s chronickým únavovým syndromem

Od roku 1993 je 12. květen ustanoven Mezinárodním dnem ošetřovatelek a zároveň Mezinárodním dnem podpory nemocných s chronickým únavovým syndromem. Důvod tohoto téměř symbolického spojení najdeme v osobě britské ošetřovatelky Florence Nightingaleové, která zasvětila svůj život péči o nemocné. Při ošetřování raněných vojáků neváhala své poslání naplňovat v těžkých podmínkách přímo na bojištích. Stala se britskou válečnou hrdinkou a světově proslula jako reformátorka ošetřovatelského povolání a nemocniční péče. Tato energická osobnost bohužel onemocněla chorobou, pro kterou se dnes nejvíce rozšířilo pojmenování chronický únavový syndrom.

Co je chronický únavový syndrom?

Chronický únavový syndrom (dále ho budeme označovat mezinárodní zkratkou CFS ? chronic fatigue syndrome), dnes častěji nazývaný chronický únavový a imunitní dysfunkční syndrom (CFIDS – z anglického „chronic fatigue and immune dysfunction syndrome“), je komplexní onemocnění charakterizované nezměrnou únavou, projevující se hlubokým vyčerpáním, naprostou ztrátou výdrže a celou řadou dalších příznaků. K těm patří mimo jiné zvýšená teplota, obvykle nepřesahující 38 stupňů Celsia, zvyšující se vždy po tělesné nebo psychické zátěži, dlouhodobé bolesti v krku, zvětšení a citlivost mízních uzlin, obvykle na krku za kývači, svalové bolesti, a to spontánní i při pohmatu, bolesti hlavy, nejčastěji v čele, otoky a bolesti kloubů, malých i velkých, většinou bez rentgenologického nálezu, poruchy spánku, deprese, a další neurologické a psychické změny – světloplachost, špatná soustředivost, porucha vštípivosti nových poznatků, poruchy vidění, předrážděnost, napětí, pocit vnitřního neklidu a úzkosti. CFIDS může trvat několik měsíců i řadu dlouhých let, může mít průběh vcelku snesitelný, může však probíhat i pod obrazem trvale invalidizujícího onemocnění.

Nemoc zaujala pozornost odborníků zejména příčinou svého výskytu v epidemiích. Definiční rámec choroby vytyčil Dr. A. Melvin Ramsay v řadě publikací, které popisují abnormální svalový metabolismus, poškození oběhu a postižení mozku. Odtud také vznikl název Myalgická encefalomyelitída.

Pacienti s tímto komplexním onemocněním, jež nepříznivě ovlivňuje srdeční, mozkový, neuroendokrinní, imunitní a oběhový systém, utrpěli škodu, protože spojení názvu nemoci s vágním pojmem chronická únava má za následek její zlehčování a jednostranné nahlížení jako by se jednalo výhradně o problém s únavou a schopností ji překonat. Neporozumění šíři potíží a symptomů vede k zaměňování s depresí, ačkoli nejde o ztrátu zájmu ani motivace.

V Anglii trpí CFS přibližně 250 tisíc lidí, v USA se podle sdělení oficiálního webu CDC uvádí výskyt 800 tisíc dospělých. V ČR se odhaduje asi 40 tisíc postižených.

Největším problémem únavového syndromu je, že jeho zkoumání je zatím v plenkách. Vědci se neshodují v příčině onemocnění a toto onemocnění se tak léčí zatím na základě symptomů ? na bolesti se předepisují analgetika, na únavu léky na zvýšení energie. Často pacienti dostanou léky na spaní či antidepresiva. Často se únavový syndrom utlumí, ale pak se navrací, člověk je tedy ve vlnách klidu a dalšího propuknutí symptomů.