Naše srdce bijí opět v rytmu maratonu

V úterý 30. 7. přesně v 10:34 jsme opustili světla ramp u pražské budovy Metrostavu a vydali jsme se jako třetí čtyřčlenný tým na trať srdeční záležitosti ? Metrostav Handy Cyklo Maratonu 2019. A hned v prvních 10 metrech nám náš Romča ukázal, že to jako vždy bude adrenalin!

Stihl totiž natěšený tolik šlápnout do pedálů, že svůj třístopý oř postavil v mžiku jen na dvě kola. A nebyla to ta zadní! Davem přítomných diváků zašumělo zděšení, ale Romča svůj tricykl bez mrknutí oka ovládl a byli jsme v prachu naší dlouhé cesty.

Část týmu Sport 4 Help jsou zkušení harcovníci, kteří si s sebou po zkušenostech z předchozích závodů, na těch pár dnů, které trávíme ve skořepinách aut nebo na silničních strojích, bere jen naprosté minimum věcí. Pár triček, spacák a nějakou tu energii sbalenou na cesty ve formě snacků a jiných rychlých jídel. Část týmu jsou nováčci MHCM, kteří sice do detailů neznají špíčky maratonu, ale jsou to všichni naši kamarádi, schopni se bez velkých řečí přizpůsobit nouzovým životním podmínkám a nepsaným pravidlům maratonského režimu.

A jako poslední, naprosto nepostradatelnou součástí Sport 4 help, jsou bez debat i naši fanoušci u notebookových a tabletových obrazovek. Především naše patronka Kačenka, která nás sleduje od prvních desítek minut na trati a zásobuje nás několikrát denně otázkami, jak se nám jede, kde už jsme a kolikátí jsme. Kačenko, myslíme na tebe a těšíme se na obejmutí v cíli. Moc si vážíme všech podporovatelů, přispěvovatelů a členů rodiny, kteří nám posílají povzbudivé vzkazy a motivují nás v další cestě. Díky!

A jak se nám tedy ve skutečnosti jede? Jsme nadšení z krásné trasy! Letos se to Héřovi, Tomášovi a spol. neskutečně povedlo. Koncept kempů v rehabilitačních ústavech mimo velká města s dostatkem prostoru pro blízká setkání třetího druhu se všemi kamarády, které každý v maratonu dříve nebo později získá, dává velký smysl. Ukrajujeme kilometry před sebou a naše srdce opět bijí v rytmu něčeho neobvyklého a silného, co se jen obtížně předává na ty, kteří se ke komunitě Cesty za snem ještě nestihli připojit. Pomáháme si napříč týmy, máváme si z okének aut, dělíme se o poslední bagetu, křikem povzbuzujeme jeden druhého. Prostá a nefalšovaná radost a silný pocit vřelého přátelství ke každému, koho na cestě potkáme a kdo je oděn do maratonských šatů.